ZRAKOVÁ OSTROST A JEJÍ VYŠETŘOVÁNÍ

Test zrakové ostrosti - korekce zraku

Definice zrakové ostrosti

Zrakovou ostrost definujeme jako nejmenší úhlovou vzdálenost dvou bodů, které dokážeme okem rozlišit. Zraková ostrost na sítnici oka je nejvyšší v centru žluté skvrny a nazýváme ji centrální zraková ostrost. Tuto zrakovou ostrost chápeme též jako zrakovou ostrost v užším slova smyslu. Zraková ostrost závisí i na kontrastu pozorovaného obrazce, na počtu pozorovaných podrobnosti a na jasu. Smluvně byla za základní úhlové rozlišení stanovena hodnota 1' (jedna úhlová minuta).

Vízus

V oční optice používáme pro zrakovou ostrost termín vízus a označujeme ho V. Oko, které je schopné rozlišit dva body, které jsou od sebe vzdáleny 1' má vízus V = 1. Pozorujeme-li tyto body (objekt) oběma očima současně, máme zrakovou ostrost (vízus) asi o 15% větší. Oko, které potřebuje brýlovou korekci nebo korekci kontaktními čočkami má bez korekce pochopitelně vízus nižší. Nekorigovanou zrakovou ostrost označujeme V_SC (z latinského sine correctione = bez korekce) nebo též NV (naturální vízus). Korigovanou zrakovou ostrost obvykle označujeme V_CC (z latinského cum correctione = s korekcí). Při korekci vždy usilujeme, aby V_CC bylo minimálně rovno 1. Ne vždy se to z různých důvodů podaří, například když oko je tzv. tupozraké.

Korekce zraku a vyšetřování zrakové ostrosti

Vízus do dálky se v oční optice testuje pomocí obrazců s písmeny (Snelenovy optotypy), s číslicemi či jinými značkami o různých velikostech, přičenž tloušťka čar je 1/5 jejich výšky. Při vyšetřování dětí se používají obrázkové optotypy.

Snellenovy optotypy		Landoltovy kruhy		Pflügelovy háky

Při korekci zraku se obrazce (nejčastěji Snellenovy optotyly) pozorují ze vzdálenosi 5 nebo 6 m. Vízus vyšetřovaného je dán zlomkem, kde v čitateli je vyšetřovací vzdálenost v metrech a ve jmenovateli vzdálenost v metrech, ze které se tloušťka čáry jeví pod zorným úhlem 1'. Pokud chceme stanovit (pro různé účely) zrakovou ostrost používají se pouze Landoltovy kruhy u kterých určujeme polohu mezery v kruhu.

Při vyšetřování do blízka se používají krátké odstavce textů různě velkých písmen (nejčastěji tzv. Jaegrovy optotypy). Zde se však zkouší nejen zraková ostrost, ale i schopnost čtení a akomodace oka, takže vízus do dálky a na blízko nelze zaměňovat.