KONTAKTNÍ ČOČKY - PÉČE O ČOČKY - LÉKAŘSKÁ DIAGNOSTIKA POMOCÍ POČÍTAČE

Afakické oko znamená oko bez nitrooční čočky (fakos je řecky čočka, a- znamená řecky i latinsky zápor, chybění). Zcela výjimečně může nastat přímá vrozená absence čočky, většinou však afakie nastává jako důsledek vrozeného zakalení čočky (kongenitální katarakty). Zakalená čočka se musí co nejrychleji odstranit a po odstranění zajistit co nejlepší možné podmínky pro vývoj zrakových funkcí dítěte. Příčinou vzniku vrozené katarakty mohou být dědičné faktory nebo některá systémová onemocnění matky (např. zarděnky v prvních třech měsících těhotenství). Přibližně ve třetině případů vrozené katarakty není příčina známá. 

Zakalením čočky může být postiženo buď jedno oko (unilaterální katarakta) nebo obě oči (bilaterální postižení). V případě bilaterálního postižení je lepší předpoklad správného vývoje zrakových funkcí než u unilaterálního. U oboustranné afakie nedochází k rozdílné velikosti obrazu na sítnici, oční pár se vyvíjí souměrně se stejnou vadou a se stejným léčebným postupem. U jednostranné afakie se zdravé oko vyvíjí normálně, postižené oko může být při nevhodné korekci a nedůsledné léčbě mozkovým centrem utlumeno, je zde vyšší pravděpodobnost vzniku šilhání a vzniku tupozrakosti.

Jak se vyvíjí zrakové funkce po narození u zdravého dítěte

Ani úplně zdravé dítě nemá po narození schopnost ostrého vidění, je dalekozraké a  není schopno ani binokulární fixace. Je přítomen jen jednoduchý monokulární reflex, kdy každé oko zvlášť střídavě upíná svou pozornost ke světelným zdrojům. Ve druhém měsíci života se začíná vyvíjet binokulární fixační reflex, dítě začíná fixovat pozorovaný předmět oběma očima. Ve třetím měsíci se začínají objevovat první reflexy konvergence a divergence. Oční pár se snaží udržet fixovaný předmět po delší dobu. Ve čtvrtém měsíci je oko již schopno akomodace a začíná postupně soustřeďovat pozornost na předměty kolem sebe. V druhé polovině prvního roku života se upevňuje koordinace ruka - oko a vytvářejí se tím předpoklady pro správnou motoriku celého těla. Toto všechno je dostatečně upevněno ke konci prvního roku života, kdy dítě začíná chodit. Mozek je zásobován dostatečným množstvím vizuálních informací nutných k provázání všech reflexů umožňujících dokonalé binokulární vidění. Jsou položeny základy pro nejvyšší stupeň binokulárního vidění, prostorové vnímání. Dokonalá souhra různých reflexů však není zdaleka u konce. O konečném stabilním stavu můžeme hovořit až kolem 5. až 8. roku. V tomto období je i ukončen proces tzv. emetropizace, tzn. je nastaven pokud možno správný poměr mezi lomivou silou optického systému oka a délky oka.

Korekce afakického oka kontaktními čočkami

Z výše uvedeného je zřejmé, že prvním předpokladem zdravého vývoje oka po odstranění nitrooční čočky, je optická korekce chybějícího optického členu (čočky) oka. Protože oko roste, není voperování nitrooční čočky vhodné řešení. Nejoptimálnější korekce je korekce kontaktní čočkou. Požadovaná korekce kontaktní čočkou po narození je kolem + 30 D, jak oko roste, korekce postupně klesá. Po ukončení růstu je kolem +10 až + 12 D. Oko se vykoriguje do dálky, měření se provede skiaskopicky. Nejpřesněji zjistíme požadovanou korekci změřením potřebné dokorekce přes kontaktní čočku, která již má přibližně správnou hodnotu. K naměřené hodnotě se přidá určitá adice (nejdříve + 5 D, později +3 D, v období 2. až 3. roku života dítěte +1 až +1,5 D). Je takto zabezpečena možnost ostrého vidění na blízkou až střední vzdálenost, čímž se vytváří předpoklad pro správný rozvoj motoriky a zrakových funkcí.

Čočky, které jsou vhodné pro korekci afakického oka můžeme rozdělit do 3 skupin:

Každá z uvedených skupin má své výhody a nevýhody. Záleží především na zkušenostech pracoviště, které se zaměřuje na problematiku dětské afakie. Ve světě se dětská afakie koriguje asi z 60 % čočkami ze silikonového elastomeru. Z 20 % se používají ke korekci RGP čočky a z 20 % hydrogelové čočky.   Nevýhodou čoček ze silikonového kaučuku je vysoká cena, nelze zvolit libovolný rozměr a optické parametry čočky, často dochází taktéž z důvodu nesmáčivosti čočky k horší snášenlivosti materiálu čočky a je pak nutno přejít na korekci ze zbývajících dvou skupin. Hlavní předností čoček ze silikonového elastomeru je jejich (u jiných materiálů nedostižná) propustnost pro kyslík (Dk 340).

Firma Argolens nabízí pro pracoviště zabývající se problematikou dětské afakie jak RGP čočky (dle vlastního návrhu jsou čočky vyrobeny u firmy Cantor + Nissel z materiálu s hodnotou Dk až 150), tak především hydrogelové čočky (Rx SPHERE od firmy Ultravision) z materiálu Hefilcon s obsahem vody 67% resp. 77%. Je možno vyrobit čočku libovolných geometrických i optických parametrů. Z důvodu optimalizace tloušťky a velikosti optické zóny je čočka vyrobena s předním asférickým povrchem. Uvedené hydrogelové čočky byly úspěšně odzkoušeny na Oční klinice v Motolské nemocnici.